Většina domů, které se dnes staví nebo rekonstruují, představuje pro své obyvatele vážné zdravotní riziko. Především plísně, prach a nedostatek kyslíku se podepisují na zdraví tisíců Čechů. Řešení lze podle odborníků hledat u tzv. zdravých domů.
S rostoucími cenami energií roste přímo úměrně i počet Čechů, kteří investují do zateplení stávajícího bydlení nebo alespoň do výměny starých oken za nová plastová. Jen málo z nich při tom ale myslí i na vlastní zdraví. „Starými netěsnými okny sice uniká teplo, na druhou stranu jimi do místnosti alespoň částečně proudí čerstvý vzduch. Při měření koncentrace oxidu uhličitého, které provedla společnost Ekowatt v bytě s vyměněnými okny, byly splněny hygienické předpisy pouze v době, kdy v bytě nikdo nebyl. Takový byt tudíž nutně ohrožuje zdraví jeho obyvatel,“ upozorňuje architekt Aleš Brotánek. Poruchy soustředění, pocit únavy, ospalost nebo i bolesti hlavy. Za tím vším lze hledat vysokou koncentraci oxidu uhličitého, který sice sám o sobě není jedovatý, ale ukazuje na nedostatek kyslíku v místnosti. Jediný člověk přitom za hodinu vydýchá minimálně 30 m3 čerstvého vzduchu, tedy přibližně jednu středně velkou místnost. „Na jedné straně tak zateplení šetří lidem náklady na vytápění, na straně druhé, bez doplňujících opatření v podobě řízeného větrání, poškozuje jejich zdraví. Kromě nesmyslných rekonstrukcí ale tímto neduhem trpí stále častěji i novostavby. Světlou výjimkou jsou nízkoenergetické a pasivní domy se systémem řízeného větrání, které díky tomu bývají někdy přezdívány na tzv. zdravé domy,“ říká Jan Bárta, ředitel Centra pasivního domu.
Kromě oxidů škodí i plísně
Promyšlená vzduchotechnika má řadu výhod. „Až zpětně jsem si uvědomila, jak jsme s předcházejícími domovy denně bojovali. Ať už šlo o neustálé sledování toho, jak často větráme, nutnost ničit plísně okolo rámů oken nebo zbytečné skladování sezónních přikrývek. V našem domě máme stálé klima a čerstvý vzduch po celý rok,“ všímá si rozdílů majitelka pasivního domu Natália Martínková. Nejde ale jen o příjemné vnitřní prostředí, neustálý koloběh čerstvého vzduchu zabraňuje i vzniku nebezpečných plísní. Některé z nich navíc produkují jedovaté toxiny, které mohou poškodit dýchací systém nebo způsobit různé záněty a astmatické záchvaty. „Nezanedbatelnou výhodou zdravých domů je i nečekané ticho v interiéru. Ačkoliv žijeme v letovém koridoru pro stíhačky z nedalekého vojenského letiště, silná vrstva izolace a okna s trojskly brání hluku, aby nás jakkoliv obtěžoval. Díky řízenému větrání se zpětným ziskem tepla navíc můžeme mít okna zavřená po celý den, a přesto doma máme stále čerstvý vzduch. Otevíráme je pouze pro potěšení, například když po delší době sucha zaprší,“ doplňuje Martínková.
Do větrání se vyplatí investovat
Pokud byste chtěli nahradit systém řízeného větrání vlastními silami, museli byste intenzivně větrat alespoň pět minut každou hodinu, a to i v noci. Podle odborníků přitom činí měsíční náklady na řízené větrání asi 40 až 140 Kč na osobu. Je toto cena, kterou již nejsme ochotni do svého zdraví investovat?
O Centru pasivního domu
Centrum pasivního domu je neziskovým sdružením, které vzniklo za účelem podpory a propagace standardu pasivního domu a zajištění kvality pasivních domů. Členy sdružení jsou architekti, projektanti, stavební firmy, výrobci stavebních materiálů a prvků, a všichni ostatní odborníci se zájmem o pasivní domy.
Sdružení koordinuje celostátní Síť center pasivního domu, která pořádá semináře a poskytuje veřejnosti bezplatné poradenství. Projekt je spolufinancován ze SFŽP a MŽP. Spolu s Českou radou pro šetrné budou je součástí iniciativy Šance pro budovy (www.sanceprobudovy.cz), jejímž cílem je modernizace českého stavebnictví směrem ke kvalitnějším a úspornějším budovám.
Zdroj foto: Pexels