• Články
• Galerie
• Firmy
• Poradna
• Soutěže
• Výstavy

• Home
• Kontakt
• O nás

Dům v kožichu

Pasivní dům má extrémně nízkou spotřebu tepla. Aby se do něj mohlo dodávat tak málo energie, a přesto v něm zůstala příjemná tepelná pohoda, je třeba teplo úzkostlivě chránit. Pravděpodobně nejdůležitější součástí pasivního domu je silná vrstva tepelné izolace, která výrazně snižuje tepelné ztráty a přináší domu řadu dalších výhod.

Pasivní domy se vyhýbají "odborným" debatám, zda je lépe zateplit fasádu "pětkou" nebo "osmičkou", které zároveň posouvají každým rokem tu "správnou" tloušťku izolace o centimetr nahoru. Pro dosažení hodnot součinitele prostupu tepla na úrovni pasivního domu je nutné zaizolovat dům podstatně větší tloušťkou – často i více než třicet centimetrů – a na místech, která se v současné praxi izolují jen velmi zřídka.

Bohužel se stále lze i mezi odborníky setkat s různými mýty a pověrami ohledně použití tepelné izolace. Nejčastějším argumentem odpůrců tepelné izolace (zvláště polystyrenu) je, že konstrukce po zateplení „nedýchá“. Pravdou je, že v běžném domě je až 95 procent větrání realizováno spárami a větracími zařízeními (digestoře, ventilátory). Samotné zateplení domu má na celkovou výměnu vzduchu v místnosti mizivý dopad.

Lidé často váhají při úvaze zda zateplovat či nezateplovat novostavbu - vždyť dnešní keramické tvárnice mají jistě dostatečné izolační vlastnosti. Na trhu však najdeme velmi těžko i cihly, které by mohly dosáhnout parametrů nízkoenergetického domu. Na úroveň pasivního domu se bez použití tepelné izolace nelze dostat.

Zcela zbytečná je také debata nad návratností investice do silnější vrstvy izolace, náklady na navýšení tloušťky jsou totiž většinou podstatně menší než náklady spojené s její aplikací. Návratnost investice do zateplení domu je v řádu maximálně několika let. Ceny energie však zcela jistě porostou a úměrně tomu se bude i snižovat návratnost. Vnější zateplovací systém také podstatně prodlužuje životnost konstrukce. Mírně vyšší počáteční investice je tedy i z tohoto pohledu velmi výhodná.

Výhody kvalitního zateplení:

• snížení tepelných ztrát;
• snížení rizika plísně zvýšením vnitřní povrchové teploty;
• menší namáhání nosné konstrukce atmosférickými vlivy;
• odstranění typických tepelných mostů – sekaní cihel, dozdívání jiným zdivem, přechod zdiva na základ;
• nižší kondenzace vody v konstrukci;
• snižuje přehřívání budovy v letním období.

Tepelná izolace masivních staveb

Vnější zateplení

Vnější zateplovací systémy jsou nejčastějším způsobem tepelné izolace objektů. Jejich největší výhodou je celistvost tepelně-izolační vrstvy. Při použití masivních stěn s vysokou akumulační schopností lze také dosáhnout vynikajících parametru tepelné setrvačnosti vnitřního prostoru. Zateplení z vnější strany se provádí buď formou provětrávaných zateplovacích systémů, nebo se používají takzvané kontaktní zateplovací systémy.

Kontaktní zateplovací systémy tvoří jednolitý celek jednotlivých vrstev systému. Tepelná izolace slouží v tomto případě jako nosný prvek povrchových vrstev. Povrch fasády tvoří většinou omítka, v ojedinělých případech lepený obklad. Tento systém je v současnosti masivně využíván zejména při obnově bytového fondu. Pro kontaktní zateplení je nejčastěji používán expandovaný polystyren s tenkovrstvou vnější omítkou. U kontaktních zateplovacích systémů hrozí riziko kondenzace vlhkosti v konstrukci. Je to dáno poměrně vysokým difúzním odporem lepidel a vnějších omítek. Navrženou skladbu je vždy nutné prověřit ve výpočtovém programu. Při rekonstrukci budov u lehce zavlhlého zdiva je vždy nutné použít provětrávanou fasádu.

Tloušťka izolace není ani u jednoho systému nijak omezena, u větších vrstev je zpravidla nutné ji i mechanicky kotvit.

U provětrávaných zateplovacích systémů se vkládá tepelná izolace mezi nosné prvky roštu (nejčastěji dřevěného), který je připevněn k nosné části zdiva. Rošt je vhodné udělat několikanásobný - dvojitě až trojitě překřížený - pro eliminaci liniových tepelných mostů. Dále je vytvořena provětrávaná mezera o tloušťce min 25 mm a připevněn fasádní obklad (dřevo, cementotřískové desky, keramika a podobně). Souvrství je často doplněno pod vzduchovou mezerou o difúzně otevřenou fólii, která slouží jako pojistná hydroizolace. V tomto systému se v našich podmínkách nejčastěji používá jako tepelná izolace minerální vlna. Je dobře propustná pro vodní páry, které jsou pak odvětrány vzduchovou mezerou a v konstrukci je vyloučeno riziko kondenzace.

Vnitřní zateplení

U rekonstrukcí budov je velmi těžké dosáhnout pasivního standardu. Situace se ještě podstatně komplikuje, pokud má budova výraznou a kvalitní fasádu například režné zdivo nebo štukovou výzdobu. Tam, kde nepřipadá vnější zateplení v úvahu je jediným řešením izolace zevnitř. Jak praxe i výpočty ukázaly, z energetického hlediska nemá smysl zateplovat silnější vrstvou než 80 mm. Efekty tepelných mostů stěn a stropů pronikajících izolací jsou totiž velmi výrazné. Při rozumném návrhu vnitřní izolace se lze u historické budovy dostat na U_stěna = 0,35 W/(m².K). Pro omezení kritických teplot při okrajích tepelné izolace (u podlahy a stropu) je možné použít náběhové klíny, které však nepůsobí v interiéru příliš esteticky.
Při projektování novostaveb je vždy možné se vnitřní izolaci fasády vyhnout.

Výhody vnitřního zateplení:

• často jediná možnost zateplení historických budov
• možnost provádění celý rok
• snadná realizace bez lešení - nízká cena

Nevýhody vnitřního zateplení:

• obtížně řešitelné tepelné mosty
• rozumné pouze v malé tloušťce izolace
• zmenšení podlahové plochy místnosti
• nelze počítat s akumulačními vlastnostmi zdiva
• promrzání a vlhnutí vnějšího zdiva

Systém ztraceného bednění

Tyto systémy, které tvoří specifickou skupinu masivních staveb, v současné době získávají stále větší oblibu. Pro pasivní domy jsou zvláště vhodné systémy z polystyrénových tvarovek. Po sestavení vytváří skládačku jako z dětské stavebnice, která zaručí perfektní návaznost jednotlivých prvků a celistvou tepelně-izolační obálku.

Bloky jsou vyráběny z izolačního materiálu Neopor, který tvoří zároveň bednění pro litý beton tvořící nosnou část stěny. Neopor, tvoří v současné době špičku mezi materiály polystyrénového typu - dosahuje součinitele tepelné vodivosti λ=0,032W/(m.K) a stěna o tloušťce 430 mm má součinitel prostupu tepla U=0,1 W/(m².K).

Výhody systémů ztraceného bednění

• vysoká přesnost stavebnicových systémů
• rychlost výstavby
• systémové řešení konstrukčních detailů bez tepelných mostů
• vynikající tepelně-izolační vlastnosti při relativně malé tloušťce zdi

Tepelná izolace u dřevostaveb

Dřevostavby jsou již z konstrukce svých stěn jako stvořené pro použití masivní vrstvy tepelné izolace. Obecně lze rozdělit stavby s dřevěnou nosnou konstrukcí na stavby připravované na místě (in situ) a stavby panelového systému, jejichž dílce se vyrábí jako prefabrikáty v továrně a na místě jsou pouze smontovány a utěsněny.

Tepelná izolace se vkládá přímo mezi dřevěné nosníky a tím dochází k zásadnímu snížení tloušťky stěny, která je ve výsledku téměř totožná s tloušťkou izolace. Kromě izolace na bázi minerálních či skleněných vláken se velmi často používají i izolační materiály na přírodní bázi jako jsou dřevovláknité desky, desky z konopí či lnu. V zahraničí je nejrozšířenější celulóza (desky, foukaná), která se vyrábí recyklací novinového papíru.

Mezi nosníky dřevostaveb se zpravidla používá měkká tepelná izolace o nízké objemové hmotnosti. Souvrství pak může být doplněno klasickým kontaktním zateplovacím systémem (např. dřevovláknité desky o vyšší objemové hmotnosti) s omítkou.

Všechny tyto materiály spojuje velmi malá ekologická stopa při tepelně-technických vlastnostech srovnatelných s izolacemi vyráběnými průmyslově chemickou cestou.

Zajímavou vlastností přírodních materiálů je i jejich schopnost práce s vlhkostí. Buněčná struktura umožňuje účinně distribuovat vlhkost, která se rovnoměrně rozvrstvuje v materiálu. To činí konstrukci více bezpečnou vůči případnému vniku vnitřní vlhkosti, samozřejmě to ale nelze považovat za lék na vlhkost. Kvalitní vzduchotěsná rovina a konstrukce bez tepelných mostů jsou určitě dva nejdůležitější parametry, které nám ovliňují životnost konstrukce a její funkčnost.

Článek je převzat z www.pasivnidomy.cz

Celý článek